Na společných lovech ve Finsku je lovena kromě všeho i zvěř losí. Společné lovy losí zvěře jsou velice oblíbené především v jižní a střední části Finska.

Lovy jsou většinou organizovány až po tom, co napadne první sníh. Pokud sníh nenapadne tak se společný lov organizuje na místech – úsecích, které jsou známé jako stávaniště losí zvěře.

Lov ve Finsku je regulován a musí být předem určen vedoucí lovu, který musí absolvovat kurz.

Hlavní zásadou všech společných lovů ve Finsku je bezpečnost, a proto musí být všichni lovci oblečeni do červených nebo oranžových reflexních vest a musí mít i stejně barevnou pokrývku hlavy.

Každý účastník společného lovu ve Finsku musí prokázat své střelecké dovednosti a to tak, že střílí na terč běžícího losa. Na většině trvalých lečí jsou vybudovány pozorovatelny pro střelce.

Nezbytnými pomocníky během společných lovů losů jsou psi. Nejčastěji se zde využívají norský losí pes, lajka či karelský medvědí pes. Úkolem těchto čtyřnohých pomocníků je vyhnat zvěř na střelce anebo zvěř zastavit a intenzivně ji hlásit, aby se mohl daný střelec k zvěři nepozorovatelně přiblížit a ulovit ji.

Ulovená zvěř se v lese nevyvrhuje a bývá vyvrhnuta až v bourárně, také zde bývá stáhnuta z kůže, aby co nejrychleji zchladla. Trofej zde není tak podstatná a více je vážená zvěřina, proto se její úpravě věnuje více pozornosti.

Po společném lovu není organizován výřad, nebývá ani zvykem organizovat poslední leč.