Lovecké zbraně se dělí na chladné a střelné, zbraně střelné pak na mechanické, plynové a palné. Účelem střelby při lovu je usmrtit bez zbytečného trýznění zvěř a zároveň střelbou neohrozit sebe ani okolí.

Chladné zbraně – nůž, zavazák, tesák a lovecký oštěp. Lovecký nůž je nezbytnou součástí myslivce, ostatní chladné zbraně jsou jen symboly myslivecký tradic.

Lovecké nože mají buď pevnou čepel, nebo jsou zavírací, případně kombinované. Podle účelu využití a podle krajových zvyklostí mají lovecké nože různý tvar.

Tradiční lovecký zavazák má úzkou, pevnou čepel o délce 10 až 12 cm. Klasický lovecký nůž má hrot v rovině hřbetu čepele, dlouhé 9 až 10 cm. Nože na stahování mají kratší a širší čepel.

Zavírací nože bývají opatřeny kromě normálních čepelí i páráčkem a pilkou. Páráček slouží k vyvrhování zvěře, a proto má zaoblené, tupé zakončení čepele, aby při otvírání břišní dutiny nedocházelo ke zbytečnému proříznutí vnitřností.

Mechanické střelné zbraně (luk, kuše) vystřeluji střelu (šíp) uvolněním mechanické energie.

Plynové střelné zbraně uvádějí střelu do pohybu tlakem vzduchu či jiného plynu (vzduchovky).

Mechanické a střelné zbraně se u nás používají pouze ke sportovní a cvičené střelbě.

K lovu zvěře se požívají výhradně plané střelné zbraně, a to kulovnice, brokovnice a kombinované zbraně. Z kulových zbraní se vystřeluje pouze jedna střela a z brokových hromadná střela.

Podle počtu hlavní jsou zbraně jedno či vícehlavňové, podle počtu nábojů jsou zbraně jednoranové nebo opakovací