Srnec obecný je nejmenší druh z čeledi jelenovití v Evropě. Jeho váha dosahuje až 30 kg a výška v kohoutku až 85 cm. Srna od srnce se velikostně příliš neliší

V letním období má srnčí zvěř žluté až tmavě červené zbarvení, kdežto v zimním je její zbarvení šedohnědé až tmavošedé s obřitkem na zadku. Srst srnčat se do věku dvou měsíců vyznačuje bělavými skvrnami

Parůžky starších srnců dosahují délky cca 20 cm. Ke shozu paroží dochází obvykle v listopadu až v prosinci. K růstu nových parůžků, které bývají pokryty tlustou kůží zvanou lýčí, dochází v dubnu až na počátku května .

Srnci mívají nejsilnější paroží mezi 4. a 7. rokem. Nejvhodnějším prostředím pro tento druh je otevřená krajina s malými lesíky, křovinami a poli.

Velikost teritoria srnčí zvěře je udávána od 3 do 15 ha v závislosti na podmínkách prostředí (např. dostupnost potravy nebo možnost úkrytu). Teritorium na polích bývá větší než v zalesněných oblastech

Srnčí zvěř se běžně živí bylinami a trávami, které tvoří zhruba polovinu přijímané potravy. Tu dále doplňuje spásáním listnatých a jehličnatých dřevin a v podzimním období tvoří značnou část potravy také žaludy.

Srnčí zvěř chodí na pastvu především ve večerních hodinách, popřípadě také kolem poledne a po půlnoci. Srnčí říje probíhá od poloviny července do poloviny srpna.

Srny bývají říjné 4-5 dní a v tomto období se projevují tenkým, pískavým hlasem. Délka březosti je 40 týdnů, z čehož 20 týdnů zaujímá utajená březost, kdy je vývoj zárodku po rýhování zastaven na úrovni volné blastocysty a opět začíná až po 140 dnech. Srna běžně rodí 1-3 srnčata.