Nedílnou součástí mysliveckého hospodaření je určení věku ulovené zvěře. Určování věku uloveného jedince srnce obecného je mnohem snazší a spolehlivější i proto, že na něj máme čas a klid.

Posuzování stáří ulovené zvěře je jednak kontrolou správného odhadu věku živé zvěře, jednak kontrolou správnosti odstřelu podle schváleného plánu.

Nejrychlejší a nejpraktičtější užívanou metodou určování věku ulovených jedinců srnce obecného je určení věku podle abraze stoliček na dolní čelisti, přičemž se tato metoda dá považovat za poměrně přesnou do šesti let věku uloveného jedince.

Při vyhodnocování opotřebení chrupu je důležité si uvědomit i dobu ulovení daného jedince, jelikož například roční srnec ulovený v květnu bude mít značně méně opotřebený chrup nežli roční srnec ulovený na konci září.

K úplné výměně mléčného chrupu za trvalý u srnce dochází mezi třináctým a patnáctým měsícem života, kdy dochází k růstu třetího moláru (M3) a výměně trojdílného mléčného třetího premoláru za trvalý premolár dvoudílný.

Díky tomuto faktu lze naprosto bezpečně rozeznat srnče od jednoletého kusu. Stav zubů ve spodní čelisti není neomylným znakem, jelikož jejich abraze je ovlivněna individuálními vlohami jedince i odlišnou tvrdostí zubů.

Dalším zmiňovaným faktorem způsobujícím odlišnosti v opotřebení zubů stejně starých jedinců je skladba potravy a podloží vyskytující se v honitbě, ve které žijí.