Šumavský národní park zahájil ve spolupráci s dalšími organizacemi i veřejností monitoring losa evropského. Cílem akce je zjistit, kolik kusů této zvěře na území žije. Podle odhadů se na Šumavě a v okolí vyskytuje přibližně 15 jedinců. 

Jak probíhá monitoring losa evropského?

„Mapování losů je téměř detektivní práce. Přesto, že los evropský měří i více než 2 metry, dá se ve volné přírodě jen velmi těžko zahlédnout. Součástí monitoringu jsou tak dlouhé hodiny strávené v terénu a také množství nachozených kilometrů. K nejdůležitějším, detektivní terminologií řečeno, „zajištěným důkazům,“ se řadí především trus. Ten následně putuje na analýzu DNA, díky které je možné identifikovat konkrétního jedince. Doufáme, že s pomocí shromážděných časoprostorových údajů o výskytu a analýzy trusu budeme schopni posoudit aktuální velikost populace a určit místa trvalejšího výskytu losů v krajině,“ 

představuje podrobnosti monitoringu jeho hlavní koordinátor Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava.

Faktory ohrožující losy

Zásadní vliv má činnost člověka, kdy v důsledku lidských činností ubývá dostatek vhodných biotopů (lesnaté mokřady s nabídkou měkkých dřevin). Počty jsou ovlivněny dále lovem a srážkami s dopravními prostředky. Rušivými vlivy jsou turistika a intenzivní lesnické práce.

Srážky s dopravními prostředky i na Šumavě

„V roce 2017 však došlo na Lipensku ke třem dopravním nehodám, při kterých zahynuli tři losi. Předpokládáme, že tato smutná bilance má nepříznivý vliv na zdejší losí populaci, a proto jsme se s kolegy zaměřili na ověření aktuální početnosti losů na obou březích vodní nádrže Lipno až po hranice s Rakouskem,“ 

zdůvodňuje monitoring zaměřený na losa evropského vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.

Popis losa evropského

Jedná se o našeho největšího jelenovitého savce a samci losa evropského mohou dosahovat váhy až 500 kg. Tělo je mohutné na dlouhých nohách. Hlava je protáhlá a zakončená silným přečnívajícím horním pyskem. Srst je zbarvena šedohnědě až černě.

Díky roztažitelným spárkům mají velkou nášlapnou plochu a dobře se pohybují v měkké půdě. Ocas je krátký, není přítomno zrcátko. Nápadným znakem jsou mohutné lopatovité parohy, které los každý rok shazuje.

Rozšíření losa

Původní areál výskytu je lesní pásmo Eurasie a Severní Ameriky. V minulosti se hojně vyskytoval také ve střední a západní Evropě, kde byl vyhuben.

Nyní se populace znovu obnovuje. Poměrně hojně rozšířen je ve Skandinávii. V jižních Čechách je izolovaná populace (Třeboňsko a Jindřichohradecko).