Jelen sika, někdy zkráceně nazýván pouze sika, je savec z řádu sudokopytníků. Pro české lesy představuje významné nebezpečí.

Asijský jelen decimuje českou krajinu

Spárkatá zvěř lesy v tuzemsku významnou měrou poškozuje. A to zejména olupováním mladých smrkových porostů. Takovéto poranění stromů je doslova vstupní branou pro dřevokazný hmyz i houby.

K problematickým druhům patří právě i nepůvodní druh jelena pocházejícího z Asie. Jelen sika byl dovezen do Čech na přelomu 19. a 20. století. Jeho populace se začala úspěšně šířit, již v 50. letech se však přemnožení těchto jelenů ukázalo jako značný problém. Dnes je v Česku evidována dokonce druhá největší evropská populace tohoto východoasijského druhu jelena.

Obecný přírůstek spárkaté zvěře je výsledkem především současné zemědělské politiky. Ve velkém se zde pěstuje především kukuřice a řepka, což vytváří ideální podmínky pro zvířata. Ta nacházejí v porostech úkryt i dostatek potravy.

Přemnožení jeleni sika jsou problémem hlavně na lokální úrovni. Značné škody působí v postižených oblastech myslivcům i zemědělcům.

Jak řešit přemnožené jeleny?

Jediným vhodným řešením je proto odstřel. V médiích rezonoval například případ obce Líšťany na Plzeňsku. Video zachycující stádo stovek kusů jelena sika před časem obletělo internet a otevřelo mezi veřejností i odborníky palčivou debatu.

V okolí Líšťan se ročně uloví už cca 1 500 kusů této zvěře. Ke snižování stavů to však nestačí. České ministerstvo zemědělství uvedlo, že v uplynulých letech došlo k nárůstu počtu ulovených jelenů. To však stále situaci neřeší a lovit v potřebném množství myslivci jednoduše nestíhají.

Kritika však míří i na stávající legislativní úpravu. Odhady hovoří o tom, že exotických býložravců, jako je právě jelen sika, u nás žije nejméně 8x více, než umožňuje zákon o myslivosti. Lesníci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků upozorňují na to, že zákon je prakticky bezzubý. Náprava situace tak vyžaduje hlavně celkovou systémovou změnu.