Na společných lovech ve Finsku je lovena kromě všeho i zvěř losí. Společné lovy losí zvěře jsou velice oblíbené především v jižní a střední části Finska.
Tradice chovu zvěře v oborách sahá v Evropě do daleké minulosti. Historické prameny z období vlády Caesara dokazují, že v oblasti tehdejší Francie byli tehdejšími keltskými obyvateli chováni daňci v primitivních oborách.
Společné lovy neboli naháňky jsou v poslední době velice oblíbené mezi myslivci. Jedná se totiž o účinný způsob lovu spárkaté zvěře, a to především zvěře černé.
S příchodem jelení říje na sebe jeleni upozorňují hlavně hlasovými projevy – troubením, ale zanechávají za sebou i další znamení, související s teritoriálním chováním říjících jelenů.
Tento chytrý lovec dává přednost lesním hustým porostům a v naší krajině se jí velice daří. V letním období se může objevit i na polích, kde jí plodiny poskytují vhodný úkryt.
Odhad věku živého jelena musí být vždy posouzen komplexním pohledem. Posuzuje se jak chování zvěře, tak celkový vzhled jedince.
Nedílnou součástí mysliveckého hospodaření je určení věku ulovené zvěře. Určování věku uloveného jedince srnce obecného je mnohem snazší a spolehlivější i proto, že na něj máme čas a klid.
Srnec obecný patří do teritoriálních druhů, kdy si samci před dobou říje a v době říje, přibližně od dubna do srpna, vytváří vlastní teritoria. V době říje přichází srny do teritoria srnců.
Srnec obecný je nejmenší druh z čeledi jelenovití v Evropě. Jeho váha dosahuje až 30 kg a výška v kohoutku až 85 cm. Srna od srnce se velikostně příliš neliší
